Tomy a Anika chodili samozřejmě do školy. Každý den v osm ráno vyrazili z domova ruku v ruce a s učebnicemi v podpaží. V tu dobu většinou Pipi hřebelcovala koně nebo pomáhala Panu Nilsonovi s oblékáním. Anebo se právě věnovala ranímu tělocviku, který spočíval v tom, že se postavila rovně jako svíčka a udělala třiačtyřicet kotrmelců ve vzduchu. Potom si sedla na kuchyňský stůl a v klidu si vypila velký hrnek kávy a snědla veliký krajíc chleba s máslem a sýrem.
(Astrid Lindgrenová, Pipi Dlouhá punčocha)