Letní prázdniny jsou nádherná věc. Letní prázdniny, to je prostě senzace. Kdo vymyslel letní prázdniny, ten měl mít už dávno velký pomník uprostřed parku, kam by všechny děti nosily květiny, protože letní prázdniny jsou nejlepší věc na světě. Mach s Šebestovou, kteří právě ty letní prázdniny mají, sedí v plavkách u řeky, dívají se na Jonatána, jak se čvachtá ve vodě, blaženě se usmívají a Šebestová povídá, jo, Machu, zapomněla jsem ti říct, že mi paní Kadrnožková půjčí Jonatána na celý dva měsíce, až mě naši odvezou zítra k dědovi a babičce. Paní Kadrnožková říkala, že pes je ve městě chudák a že mu to venku jenom prospěje. A Mach zakývá smutně hlavou a povzdechne si, člověče, Šebestová, ty máš ale kliku, mně ho půjčit nechtěla, my jedeme zejtra k moři do Bibione a paní Kadrnožková řekla, kdepak, kdepak, v Bibione je to jak na Václavském náměstí, Jonatán se v tý tlačenici ztratí a já ho budu hledat po celý Itálii, to tak.
(Miloš Macourek, Mach a Šebestová na prázdninách)